Karlovarské lanovky
Karlovy Vary jsou známé především svými kolonádami a 13 léčivými prameny. Méně známé už je to, že se zde nachází několik pozemních lanových drah.
 |
| Vůz lanovky na vrch Diana. |
První lanovka byla otevřena 18.5.1907. Vede z Divadelního náměstí k lázeňskému domu Imperial. Její zvláštností je to, že je v celé své délce vedena podzemním tunelem. Dá se tedy o ní prohlásit, že je to vlastně metro. Je dlouhá 127 m. Je jednokolejná s Abtovými výhybkami uprostřed. V 80. letech se podrobila celkové rekonstrukci. Nyní ji provozuje ČSAD MHD Karlovy Vary.
Druhá lanovka o délce asi 150 m vedla z Mariánskolázeňské ulice také k domu Imperial. Byla otevřena 15.6.1912. Byla rovněž jednokolejná s Abtovými výhybkami uprostřed. Celé zařízení dodala firma Roll. V provozu byla do roku 1959, kdy bylo nutno podrobit zařízení dráhy celkové opravě. Tehdy se rozhodlo o jejím zrušení, údajně pro její malé využití. Dnes je možné najít její těleso i s kolejnicemi. Rovněž obě její stanice se zachovaly a dnes slouží jiným účelům.
Třetí lanová dráha byla otevřena 15.8.1912. Vede ze Staré Louky k rozhledně na vrchu Diana (předtím Výšina Přátelství, předtím Diana). Její délka je 437 m, výškové převýšení 166 m a průměrný sklon 432 promile. Je rovněž jednokolejná s výhybnou uprostřed, ve které je umístěna zastávka Jelení skok. Podobně jako její kolegyně k Imperialu, prošla i tato lanovka v 80. letech celkovou rekonstrukcí. Obnovený provoz byl zahájen v roce 1988. Provozuje ji rovněž ČSAD MHD Karlovy Vary. Všechny tři lanovky mají (měly) rozchod 1000 mm. Žádný z původních vozů se nedochoval.
Poslední lanová dráha byla postavena z Vřídelní ulice na vrchol Tři Kříže. Její zajímavostí bylo, že ve spodním úseku byla jednokolejná, zatímco v horním úseku, od prostřední zastávky, dvojkolejná. Dráha byla stavěna s původním záměrem zřídit na vrcholu výletní restauraci.
Byla kompletně dokončena, vozy však už na ní nebyly dodány. Dostavbu a zprovoznění překazila 1. světová válka a finanční potíže při realizaci celého záměru. Dodnes se zachovalo její těleso. Její délka měla být kolem 600 m. Horní stanice se nezachovala, prostřední slouží jako vila a místo dolní stanice se nachází jeden z četných hotelů.
Pokud tedy při návštěvě našich největších lázní zatoužíte po jiných zážitcích, než je ochutnávání pramenů (doporučuji zejména z hlediska hrozících střevních potíží nekombinovat více než 2 prameny) a pití Zemanova oblíbeného nápoje, máte možnost zde poznat jedinečné technické památky z dob starších, než naše republika.
Text a foto Milan Procházka
