Lokomotivní řada E 402 B FS

Stroj E 402.103 na ŽZO v Cerhenicích 10. 6. 1998.

E 402.1 (B) je univerzální dvousystémová lokomotiva Italských státních drah (FS) určená k provozu na tratích napájených stejnosměrným napětím 3 kV, popřípadě 1,5 kV a střídavým napájecím napětím 25 kV, 50 Hz s maximální rychlostí 220 km/h. Spolu s dvousystémovými lokomotivami řady E 412 pro napájecí systémy 3 kV a 15 kV, 16 2/3 Hz, určenými pro brennerskou trať tvoří základ nové lokomotivní koncepce FS.

Důvodem pro stavbu této - pro Itálii atypické - dvousystémové lokomotivy bylo rozhodnutí FS, že nově budované vysokorychlostní tratě Řím - Neapol a Florencie - Miláno budou elektrizovány střídavým napájecím napětím 25 kV, 50 Hz. Aby tyto tratě nemusely být trvale odděleny od stávající sítě, dopravních uzlů (Řím, Florencie, Neapol atd.) a hlavně Direttisimy Řím - Florencie rovněž napájené systémem 3 kV ss běžným v celé Itálii, rozhodly se FS řešit tento problém dvousystémovými hnacími vozidly.

Lokomotivy řady E 402.1 mají po dokončení nových tratí zajišťovat vozbu IC a EC vlaků mezi důležitými železničními uzly rychlostmi až 200 km/h. Pro zajištění vlastní vysokorychlostní dopravy na nových tratích byla druhá série šedesáti hlavových dílů ETR 500 (E 404.5) objednána v třísystémové verzi 25 kV, 50 Hz; 3 kV ss a 1,5 kV ss (1,5 kV z důvodu plánovaného vysokorychlostního spojení Turína s Lyonem, obdoba TGV Réseau spojujícího Miláno s Paříží) a dnes již provozované jednotky ETR 480 jsou rovněž vybaveny výzbrojí pro 25 kV, 50 Hz. Italské dráhy se ke změně napájecího systému na vysokorychlostních tratích rozhodly po vyhodnocení zkušebních jízd sledujících odběr proudu při vysokých rychlostech se soupravami ETR 500. Dospěly totiž k závěru, že provozní hranice kvalitního odběru proudu napájecího systému 3 kV při vysokých rychlostech je 275 km/h.

Není to ovšem první případ kdy se FS rozhodly použít střídavý napájecí systém pro elektrizaci. Už v roce 1983 bylo rozhodnuto zkušebně elektrizovat 284 km dlouhou hlavní trať z Cagliari do Olbie na Sardinii. S pracemi se začalo koncem osmdesátých let, ale z finančních důvodů byla elektrizace pozastavena a v rozpracovaném stavu dodnes zůstalo 17 km tratě

Lokomotiva E 402.006 ve stanici
Milano Centrale 26. 7. 1999.

u Cagliari. V letech 1986 až 1992 dodaly firmy Fiat a Ansaldo 25 střídavých lokomotiv, 19 řady E 491 a 6 řady E 492, určených pro osobní dopravu. Ty ovšem řadu let stály v depu Cagliari, protože pro ně nebylo využití. Dokonce se uvažovalo o jejich přestavbě na stejnosměrné nebo pronájmu či prodeji nějaké železniční správě, která používá napájecí napětí 25 kV, 50 Hz. Vážné jednání o pronájmu proběhlo mezi FS a SNCF v roce 1990, kdy měly lokomotivy E 491 dočasně pokrýt nedostatek lokomotiv řady BB 26000 "Sybic", které měly skluz v dodávkách. Tři lokomotivy E 491 byly z tohoto důvodu v listopadu 1990 na zkouškách u SNCF v depu Mohon v Ardenách.

Vzniku lokomotivy E 402.1 předcházel dlouhý vývoj mechanické části, který v podstatě započal v roce 1982 stavbou vývojového vzorku E 402.000. V roce 1988 dodalo Reggiane/Ansaldo pět prototypů E 402.001-005. Lokomotivy řady E 402.0 byly vybaveny moderní měničovou technikou a asynchronními trakčními motory. Při uspořádání náprav Bo'Bo', délce skříně 18,86 m a hmotnosti 86 t mají jmenovitý výkon 5000 kW. Maximální rychlost je 220 km/h. Prototypy prošly dlouhou zkušební fázi a v roce 1992 následovala objednávka 40 sériových lokomotiv (E 402.006-045). Série byla dodána v letech 1994-1996 konsorciem firem Firema, Sofer a Ansaldo se zvýšeným výkonem 5200 kW a s pozměněnou podobou čel lokomotivní skříně. V červenobílém nátěru je dnes nasazuje depo Florencie na vozbu EC a IC vlaků.

V roce 1992 FS objednaly 30 a v roce 1995 přiobjednaly dalších 50 lokomotiv E 402.1 v "třísystémové" verzi pro napájecí systémy 3 kV ss a 25 kV, 50 Hz a systém 1,5 kV ss pro možnost zajíždět na tratě SNCF ve francouzském pohraničí v omezeném provozním režimu. Na výrobě se podílel z velké části domácí průmysl a to konsorcium firem Ansaldo Transporti, Breda CF a Firema Transporti. Na elektrické části lokomotiv spolupracovala firma Siemens, která dodala vodou chlazené měniče s GTO prvky pro trakci, transformátor a celý řídící systém (SIBAS 32). Tato elektrická výzbroj je shodná s výzbrojí lokomotiv S 252 v dvousystémové verzi (3 kV ss, 25 kV, 50 Hz), které dodal Siemens společně s firmou Krauss-Maffei pro RENFE do Španělska. Jako dodavatel výzbroje byl Siemens vybrán na základě úspěšného absolvování náročných zátěžových zkoušek provedených v srpnu 1992 na Direttisimě a na jižní

Stroj E 402.108 na ŽZO v Cerhenicích 10. 6. 1998.

rampě Brenneru s normálněrozchodnou lokomotivou S 252.015. Integrace dvousystémové výzbroje do mechanické konstrukce lokomotivy E 402.0 vedla k prodloužení rámu lokomotivy a způsobila problémy s hmotností. Aby nebyla překročena požadovaná hmotnost musely všechny firmy zúčastněné na stavbě lokomotivy přistoupit k opatřením, která vedla k jejímu snížení. Nový design lokomotivní skříně navrhla firma Pininfarina a zeleno-bílý nátěr již odpovídá novému barevnému řešení FS.

I přes vzniklé problémy byla první lokomotiva E 402.101 dodána ve čtvrtém čtvrtletí 1996 a už v květnu následujícího roku byla testována na Direttisimě mezi Arezzem a Chiusi. Od 27. do 30. května probíhalo na této lokomotivě nastavování regulace na jižní rampě Brenneru a jelikož doposud nebyl uveden do provozu žádný úsek z nově budovaných vysokorychlostních tratí, mohl být střídavý napájecí systém 25 kV, 50 Hz testován jen na zkušebně Ansalda v Neapoli a to jen v omezené míře. Proto bylo rozhodnuto rozsáhlé zkoušky na střídavém systému provést v České republice na Železničním zkušebním okruhu (ŽZO) v Cerhenicích. Od 4. května do 12. června 1998 bylo možné na ŽZO spatřit tři lokomotivy řady E 402 B inventárních čísel 102, 103 a 108. Vlastní trakční zkoušky probíhaly na lokomotivě E 402.108 a lokomotiva E 402.103 sloužila jako brzdné vozidlo.

V současné době je již všech 80 lokomotiv E 402.101-180 vyrobeno a jsou umístěny v lokomotivním depu Neapol, které je nasazuje v osobní i nákladní dopravě po celé kontinentální Itálii.

Italský "Eurosprinter" E 402 B

Text a foto Jiří Konečný

Technické parametry: