TROLEJBUSY ŠKODA/KAROSA 17Tr



V polovině 60. let byl schválen projekt unifikovaného vozidla městské hromadné dopravy, jehož úkolem bylo vytvořit vozidlo autobus/trolejbus, s cílem použít co největší počet shodných dílů a tím ušetřit finanční prostředky z hlediska provozovatele zejména v oblasti údržby. Toto řešení je výhodné zejména z hlediska jednotnosti náhradních dílů mechanických částí vozidel. Prvním výsledkem těchto snah byl trolejbus Škoda T11, který vznikl v polovině 60. let. Trolejbus vznikl zástavbou elektrické výzbroje (totožné s typem 9Tr) do autobusu Karosa ŠM11. Ve Škodě v Ostrově nad Ohří byl vyroben jeden funkční vzorek (1964) a jeden prototyp (1965) trolejbusu T11. V roce 1967 byla vyrobena ověřovací série šesti kusů, které byly dodány po 3 kusech do Plzně a Bratislavy. Tento typ unifikovaného vozidla MHD se ovšem většího rozšíření nedočkal. Hlavními důvody neúspěchu projektu byl jednak útlum rozvoje trolejbusové dopravy a také zjištění, že v konstrukci vozidla je potřeba uvažovat specifika zástavby pohonné jednotky trolejbusu resp. autobusu.
Druhý pokus o tzv. unifikovanou řadu vozidel pro MHD (ÚŘV MHD) proběhl o dvacet let později. V roce 1983 byl Federálním ministerstvem dopravy (FMD) zadán úkol ke zpracování studie ÚŘV MHD. Jednalo se o použití prvků tehdy provozovaných autobusů B 731 z národního podniku Karosa Vysoké Mýto a trolejbusů 14Tr z produkce Škody Ostrov. Výsledkem tohoto projektu se stal trolejbus s označením 17Tr a autobus B 831. Bohužel i tento projekt ztroskotal, tentokrát ovšem šlo o nezájem obou výrobců v projektu pokračovat a proto byl projekt ÚŘV MHD v roce 1989 zastaven.
Řešení unifikovaného vozidla, které se dočkalo sériové výroby v českých podmínkách, bylo vozidlo z produkce Škody Ostrov nad Ohří označované 21Tr a 21Ab. Tento typ nízkopodlažních vozidel byl vyráběn v období 1997-2005. Po ukončení výroby v Ostrově nad Ohří vznikl nový projekt unifikace autobusu a trolejbusu, který opět spojil firmy Škoda a Karosa resp. jejich nástupnické organizace. Jedná se o typ 24Tr – Citibus/Citelis resp. článková verze 25Tr – Citibus/Citelis. Druhým projektem, který má kořeny na území České republiky, je trolejbus typu Trollino, který je unifikován s autobusy řady Solaris Urbino. Výrobcem je sdružení firem Solaris Bus & Coach Sp. z o.o. (kompletně vybavená karoserie), Cegelec a.s. (elektrická výzbroj) a Dopravní podnik Ostrava a.s. (kompletace), viz Ostravské trolejbusy rodiny TROLLINO.
Výroba trolejbusu-autobusu 17Tr/B831 proběhla v letech 1987 až 1990. V tomto období bylo vyrobeno celkem 6 karoserií, z nichž byly tři určeny pro výrobu trolejbusu a tři pro autobus. Podle původního konceptu měly být vyráběny i článkové (Škoda 18Tr) a tříčlánkové (Škoda 19Tr) trolejbusy.
Karoserie nového unifikovaného vozidla se lišila od autobusů firmy Karosa, jejíž konstruktéři se snažili vytvořit nadčasový design a v rámci možností použít také v té době progresivní prvek – plast. Současně byl kladen požadavek na minimální výšku podlahy. Trolejbus s maximální rychlostí 65 km/h poháněl trakční motor o jmenovitém výkonu 120 kW a maximálním krouticím momentu 1 880 Nm. Tato varianta byla určena pro napájecí soustavu 600 V, výrobce rovněž připravoval trolejbus pro napájecí soustavu 750 V. Další technické parametry trolejbusu jsou uvedeny v tabulce.


17Tr - ev. č. 3901

Karoserie prototypu trolejbusu 17Tr byla vyrobena ve Škodě Ostrov nad Ohří v roce 1989, ale zástavby elektrické výzbroje se ve Škodě nedočkala. Až roce 1992 odkoupil karoserii Dopravní podnik Ostrava (DPO) a v letech 1993 až 1994 zastavěl do trolejbusu elektrickou výzbroj 14Tr. Po úspěšném vykonání technicko-bezpečnostní zkoušky (TBZ) a zkušebním provozu vydal Drážní úřad 2. září 1996 průkaz způsobilosti vozidla a trolejbus získal ve stavu DPO ev. č. 3901. V roce 2000 byl trolejbus opatřen nátěrem dle ostravského barevného schématu a v rámci opravy byl interiér vybaven čalouněnými sedadly CIEB Kahovec. Současně byla instalována tlačítka ovládání dveří cestujícími a rovněž byla přemístěna boční linková orientace podle vozu ev. č. 3903.

Vozy ev. č. 3901 a 3902 v ostravské trolejbusové vozovně
(foto Richard Lužný, 10. 6. 2000)
Trolejbus ev. č. 3901 již v barvách DPO jede na okružní lince č. 107
(foto Pavel Větříšek, 7. 9. 2003)






















17Tr - ev. č. 3902

V roce 1992 firma ČKD Trakce přichází s koncepcí vlastního trolejbusu na bázi vozidla 17Tr. Firma ČKD Trakce použila jako funkční vzorek prototypovou autobusovou karoserii B 831.03, která byla v roce 1993 v autobusových garážích dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP) přestavěna na trolejbus s elektrickou výzbrojí TV10 (UT 1M) s pulzní regulací pomocí vypínatelných tyristorů GTO s mikroprocesorovým řízením a rekuperací. Trolejbus byl vybaven dvěma trakčními motory o celkovém výkonu 104 kW a baterií, která umožňovala nouzový pojezd rychlostí 5 km/h. Trolejbus byl testován od roku 1993 v Hradci Králové pod číslem 001, kde se proslavil pod označením „Mrňous“. Vůz v Hradci Králové nebyl nikdy zařazen do pravidelného provozu. Trolejbus byl také zapůjčen na dva měsíce do Brna. Po demontáži výzbroje UT 1M byla karoserie odprodána DPO a koncem ledna 1997 přivezena do Ostravy. Zde byla provedena zástavba výzbroje 14Tr. Jelikož trolejbus neměl po předcházejících zkouškách úplný interiér, byl v Ostravě vybaven čalouněnými sedadly CIEB Kahovec. Vozu byl ponechán jeho červeno-šedý nátěr, ale byl doplněn textem „Trolejbusová doprava přispívá čistšímu prostředí v Ostravě“. Do provozu byl zařazen 12. ledna 1998 pod ev. č. 3902. V závěru roku 2000 byl taktéž opatřen nátěrem dle jednotného barevného schématu. V rámci opravy došlo k přemístění boční linkové orientace podle vozu ev. č. 3903 a instalaci tlačítek ovládání dveří cestujícími.

Trolejbus ev. č. 3902 odjíždí od ostravského hlavního nádraží
(foto Richard Lužný, 10. 6. 2000)
Vůz ev. č. 3902 jede kolem stadionu Bazaly ve Slezské Ostravě
(foto Pavel Větříšek, 18. 9. 2003)






















17Tr - ev. č. 3903

Zkušební vzorek vozidla 17Tr byl vyroben v roce 1987 a zkoušky prováděl Ústřední výzkumný ústav Škoda Plzeň, kde byl například podroben zkouškám na dynamickém zkušebním stavu. Jako jediný se dočkal kompletního dokončení a zprovoznění. Tento trolejbus byl v občasném provozu na zkušební trati z Horního Žďáru do Jáchymova, kde sloužil jako funkční vzorek pro zkoušení např. asynchronní výzbroje. Po ukončení zkoušek a demontáže elektrické výzbroje stál několik let v areálu závodu Škoda Ostrov. V roce 1999 byl zakoupen DPO a po zabudování elektrické výzbroje 14Tr byl trolejbus 25. října 2000 zařazen do provozu. V rámci opravy byl opatřen tlačítky ovládání dveří cestujícími. Jako jediný z trolejbusů 17Tr byl ihned po opravě nalakován do jednotného barevného schématu DPO. Na voze je linková orientace umístěna v okně a příslušný boční transparent mezi okny a střechou byl zaslepen.

Vůz ev. č. 3903 jede na lince č. 101 na hlavní nádraží
(foto Pavel Větříšek, 13. 9. 2006)
Trolejbus ev. č. 3903 jede na lince č. 106 do Koblova
(foto Pavel Větříšek, 29. 9. 2006)






















Všechny tři trolejbusy 17Tr byly v Ostravě vybaveny elektrickou výzbrojí 14Tr se sériovým čtyřpólovým trakčním motorem 6 Al 2943 rN o jmenovitém výkonu 100 kW. Trolejbusy byly osazeny lehkými laminátovými sběrači elektrického proudu Lapour / AVIKO (3901) a ESKO (3902, 3903) a stahováky typu Škoda. Interiér vozu byl vybaven čalouněnými sedadly CIEB Kahovec a tlačítky pro ovládání dveří cestujícími.

Třetí prototyp autobusu B831 s označením B3U
jako zdroj náhradních dílů v ostravské vozovně trolejbusů.
(foto Felix Václav Bouda, 10. 6. 2000)

B 831

Autobusy B 831 nebyly nikdy provozovány v pravidelné dopravě. Jeden vůz je zachován jako exponát Technického muzea Brno. Další dva autobusy měly zcela odlišný konec. Jeden byl použit jako zdroj náhradních dílů pro trolejbusy 17Tr DPO a druhý byl využíván pro zátěžové zkoušky ve Škodě Ostrov.

Ukončení provozu trolejbusů 17Tr…

Ve čtvrtek 31. května 2007 byl naposledy vypraven do provozu v Ostravě na lince č. 101 (ranní část kurzu 101/407) trolejbus 17Tr ev.č. 3903. Ze stavu DPO byl vyřazen 4. června 2007 a byl převeden do majetku Technického muzea v Brně, kam byl odeslán 11. června 2007. První dva trolejbusy byly odstaveny z provozu již 1. ledna 2006 a vyřazeny 30. června 2006. Trolejbus ev. č. 3901 byl poté prodán do podnikového muzea Škody Plzeň. Pouze vůz ev. č. 3902 zůstal v Ostravě, kde bude zachován ve sbírce historických vozidel DPO.
Tímto byl ukončen provoz trolejbusů Škoda/Karosa 17Tr, které by bez přičinění DPO pravděpodobně ani nezasáhly do pravidelného provozu. I když byly trolejbusy v roce 2006 a 2007 vyřazeny z provozu pro svůj špatný technický stav, myšlenka unifikovaných řad vozidel MHD byla zachována také u moderních vozidel. Důkazem jsou produkty dnešních výrobců například vozidla Škoda/Irisbus 24Tr, 25Tr, Solaris Trollino/Urbino, Man a Neoplan. Novým trendem v unifikaci vozidel MHD, je však spojení obou typů pohonů tedy pomocí elektromotoru a spalovacího motoru, čímž vzniká silniční vozidlo MHD spojující v sobě vlastnosti trolejbusu a autobusu.


Technické parametry trolejbusu 17Tr
Délka vozu 11,47 m
Šířka vozu 2,5 m
Hmotnost prázdného vozu 10,9 t
Max. rychlost vozu 65 km/h
Počet míst k sezení 29
Počet míst ke stání 51


Zpracoval Pavel Větříšek a Richard Lužný


    Prameny:

    [1] Harák, M., Městská doprava: Projekt unifikovaných vozidel 17Tr/B831
    [2] 50. let trolejbusů v Ostravě, DPO
© SPŽ